Fens, neboli Slatiny, je 30–50km široký pás země na východním pobřeží Anglie, který je typický svými podmáčenými půdami a bažinami. Je to zaviněno jeho extrémně malou nadmořskou výškou a rovinatým terénem.
S všudypřítomnou vodou začali lidé bojovat již v 17. století, kdy holandský stavitel Cornelius Vermuyden navrhl propracovaný systém vodních kanálů odvádějících přebytečnou vodu do řek a jimi následně do moře.
Nicméně tento zásah s sebou přinesl i negativa. Rašelina zbavená vody se vysušila, smrštila a tím pádem se i půda začala propadat. Vznikly tak další problémy ve formě přílivových záplavových vln z moře, propadlá půda se totiž ocitla právě pod úrovní hladiny moře.
Jako řešení tohoto problému muselo být vystavěno nespočet větrných mlýnů, které vodu z podmáčených propadlých území čerpaly zpět do řek a kanálů. I zde je patrná inspirace Nizozemím.
Další inovace v oblasti vysoušení přišly až po roce 1820, kdy 100 parních čerpadel nahradilo na osm set větrných mlýnů. Jako již mnohokrát, ani tento krok nezůstal bez odezvy od místních staorusedlíků, kteří se báli nevratné změny zdejší přírody. A ne neoprávněně.
Původní krajina tak zůstala zachována jen v přírodních rezervacích, např. Wicken Fen. Zde si návštěvníci mohou prohlédnout zachovalou nezničenou přírodu při procházce po dřevěných chodníčcích, ale také výjevy ze života zdejších obyvatel v autentických chatách a chalupách.
© 2008, 2009, 2010 — dolondýna.cz — web o Londýně, Anglii, britské kultuře a jazyku. We recommend Language exchange with Get Tandem.